Říjen 2017

Nes náš kříž

Richard Rohr na Dvacátá devátá neděle v mezidobí

Svatý Pavel miloval svůj lid dost na to, aby od něho i dost žádal. Vedl jej k pravému zdroji síly, učil jej jak umírat, jak nést kříž – a to nikoli morbidním způsobem.

Nám, moderním křesťanům, říkali, že máme nést kříž tak, že skloníme hlavu a smíříme se s tím. Vskutku si nemyslím, že jednotlivec by měl sílu nést kříž. Myslím, že jen Tělo Kristovo může nést kříž, a proto hnutí Dvanácti stupňů bylo tak důležité. Naše západní tradice nám předložila individualistickou soukromou spásu, aniž by nám poskytla podpůrný systém, abychom v ni věřili, nebo abychom konečně viděli vzkříšenou sílu, která z ní vychází.

Ministranti na pouti ve Fulneku hledali poklad. Pomohl jim starý kapucín

Ministrantská pouť Fulnek

Fulnek – Po stopách starého kapucína se v sobotu 14. října vydali prozkoumat město Fulnek ministranti a ministrantky z celé diecéze. Organizátoři pro mladší kluky a holky připravili pátrání po pokladu spojené s různými úkoly. Starší ministranti měli vlastní program. Závěr setkání patřil mši svaté v kostele Nejsvětější Trojice, kterou celebroval pomocný biskup Martin David.

Večer chval

Pozvánka na večer chval ve Fulneku.

Tags: 

Bastardi a sirotci

Richard Rohr na pátek dvacátého sedmého týdne v mezidobí

Když se mezi dvěma děje něco opravdového, je do toho přizván sám život. Právě toto se děje v přirozené rodině. Když muž a žena spojí svá těla a přivedou na svět děťátko, může sice to dítě mít jméno, ale přece může být nemanželské a osiřelé, není-li milováno. Podobně i my v církvi můžeme dát lidi dohromady a tvrdit, že patří do rodiny Boží, jelikož jim byla na hlavu vylita voda. Ale nenajdou tu duchovní život, není-li tu pro ně žádná rodina, žádný kmotr, duchovní přítel, zpovědník, učitel, mistr.

Odpuštění

Richard Rohr na pondělí dvacátého sedmého týdne v mezidobí

Odpuštění je počátkem, středem i koncem evangelijního života. Tím, co nás drží nad vodou, je energie odpuštění, kterého se nám dostává. Je to zkušenost odpuštění (dokonce i když jsme si nemysleli, že to potřebujeme), co obnovuje našeho strnulého ducha. Je to hluboké odpuštění, jež se nakonec stává Božskou prozřetelností a milosrdenstvím.

Sabat: být nebo „makat“?

Richard Rohr na Dvacátá sedmá neděle v mezidobí

Biblická tradice personalismu začíná sabatem – zákonem, který straší naši mysl. V kultuře orientované na pokrok nemůžeme přece klást takový důraz na „nicnedělání“. Význam sabatu je jasný z Bible: „Je to znamení mezi mnou a vámi pro všechna vaše pokolení, abyste věděli, že já Hospodin vás posvěcuji“ (Ex 31,13).

Cesta ke štěstí

Richard Rohr na středu dvacátého šestého týdne v mezidobí - Cesta ke štěstí 

(Zaznamenáno na Hoře blahoslavenství.) Blahoslavenství znamená štěstí. Mohli bychom ale blahoslavenství též nazvat cestou ke štěstí. Nejsou to však předpisy na štěstí v příštím světě, spíše je to smělý popis štěstí v tomto světě. Proto si všimněte, že první a poslední blahoslavenství jsou vyřčena v přítomném čase. Ježíš říká, že pro ty, kdo jsou chudí v duchu, je království nebeské nyní (viz Mt 5,3). Pro ty, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, je království nebeské nyní (5,10).

Pět velkých darů: evangelizace

Richard Rohr na středu dvanáctého týdne v mezidobí - Pět velkých darů: evangelizace 

Myslím, že mnozí z vás si budou myslet, že evangelizace je protestantský pojem. Je to však pojem biblický. Evangelista je ten, kdo přináší dobrou zprávu. Evangelista má zvláštní dar spočívající v tom, že umí lidi uvítat, pozvat, s nadšením zvěstovat Ježíše a Boží království. Evangelista je „dveřník“. Katolíci bývali z historického pohledu v tomto charismatu velmi slabí, neboť většina katolíků byla pokřtěna v dětství.

Pozitivní sexualita

Richard Rohr na pondělí dvacátého šestého týdne v mezidobí

Mohu-li katolickou tradici v jedné věci kritizovat, pak v tom, že za dva tisíce let nebylo jediné století, kdy bychom měli pozitivní učení o naší sexualitě nebo o našem emocionálním a tělesném já. I přes existenci Písně písní a několika osvícených světců, nikdy neexistovalo obecné pozitivní učení, jak integrovat pocity našeho těla a mysli. A tak jsou mnozí z nás, dokonce i klérus, v emocionální oblasti dětmi. Reagujeme a hyper-reagujeme, cítíme, aniž bychom věděli, jak máme cítit, a své city potlačujeme. Výsledkem jsou vředy, deprese, alkoholismus. Učili nás základům logiky, měli jsme základní kurz metafyziky. Kam se však poděla výuka základů emocionality?

Ježíš převrací všechnu nadřazenost

Richard Rohr na Dvacátou šestou neděli v mezidobí.

Dvanáct apoštolů představovalo ve své společnosti dvanáct mužů nesoucích pověření. Ježíš jim ale pomohl se takového pověření zbavit – zbavit se pocitu falešné moci. Potírá každý pokus o ovládání jedné skupiny druhou. Když se jeho učedníci snaží působit shora cestou moci a ovládání, působí Ježíš zdola, aby je učil své nové „cestě“.