Pouť ke sv. Kateřině ve Stachovicích

foto: Pavel Mareth

Tags: 

Blahoslavení, kdo žízní po spravedlnosti

Richard Rohr na úterý třicátého druhého týdne v mezidobí

Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. (Mt 5,6)

Většina anglických překladů Bible dosud slovo spravedlnost zmírňovala na „co je správné“ nebo „poctivost“. Vidí­me tam jakýsi „náboženský pocit“. V řečtině však jasně stojí slovo spravedlnost. Toto blahoslavenství stojí v samém středu a slovo spravedlnost se opět objevuje na konci. Můžeme se na to dívat jako na dvojverší, kde spravedlnost je tečkou, která vše završuje. Žít v tomto světě spravedlivý život znamená žít život v jednotě s maličkými. Jakkoli se to Matouš marně snaží pro posluchače střední vrstvy zmírnit, je to pořád radikální, revoluční a mimořádné.

Blahoslavení, kdo pláčou

Richard Rohr na pondělí třicátého druhého týdne v mezidobí

Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni. (Mt 5,4)

Na exerciciích pro muže nyní hovoříme o „úkolu slz“. Velice neobyčejný druh zaměstnání pro muže! Slzy ale mají nepochybně terapeutický, léčivý význam. Což není pláč ve skutečnosti potřebný k chápání a k sebevzdání? K tomu, abychom vstoupili? Ježíš též popisuje stav těch, kdo mají nad čím plakat, kdo pociťují bolest světa. Říká, že ti, kdo se umí rmoutit a plakat, jsou ti, kdo přinášejí světu užitek a soucit.

Tiší dostanou za dědictví zemi

Richard Rohr na Třicátá druhá neděle v mezidobí

Vlastnictví je ve světle Božího království iluzí! Co vlastníš? Počkej si pár let! Kolik toho vlastníme, poznáme, až budeme šest stop pod zemí.

Nes náš kříž

Richard Rohr na Dvacátá devátá neděle v mezidobí

Svatý Pavel miloval svůj lid dost na to, aby od něho i dost žádal. Vedl jej k pravému zdroji síly, učil jej jak umírat, jak nést kříž – a to nikoli morbidním způsobem.

Nám, moderním křesťanům, říkali, že máme nést kříž tak, že skloníme hlavu a smíříme se s tím. Vskutku si nemyslím, že jednotlivec by měl sílu nést kříž. Myslím, že jen Tělo Kristovo může nést kříž, a proto hnutí Dvanácti stupňů bylo tak důležité. Naše západní tradice nám předložila individualistickou soukromou spásu, aniž by nám poskytla podpůrný systém, abychom v ni věřili, nebo abychom konečně viděli vzkříšenou sílu, která z ní vychází.

Stránky

Subscribe to Zdroj pro titulní stránku