Od června loňského roku je po rekonstrukci opět otevřen barokní klenot Fulneku, kostel Nejsvětější Trojice. Návštěvníkům jsou každý pátek, sobotu a neděli v čase od 10 do 15 hodin k dispozici tři průvodci, kteří je chrámem zdarma provedou. Jednou z průvodkyň je Markéta Válková, která se vám představí na několika řádcích. Děkujeme Markétě za její službu a přejeme jí pevné zdraví, Boží požehnání a mnoho spokojených návštěvníků.
Jaká byla moje cesta k průvodcovské službě?
Na vysoké škole jsem studovala překladatelství a cestovní ruch. Říkala jsem si, že by mě obě práce bavily, ale pochybovala jsem, jestli na ně mám dost nadání, vždyť jsou tam mnohem „povolanější“ lidé, a navíc jsou tyto obory dost obsazené. Ale při hledání zaměstnání v jiných oblastech mi přišly nečekaně nabídky právě s překládáním a průvodcovstvím. Touha mého srdce se tedy naplnila. Během času jsem se dostala i k lektorské službě, kdy předčítám při mši svaté. Předchází tomu příprava – naslouchání Božímu slovu.
V mém povolání se spojuje napsané a vyslovené slovo. Jde tu především o hledání Toho, který je Slovo, který dává lidské slovo. Jde o zápas, kdy někdy dlouho hledám pravý výraz, jindy je mi dán ihned – inspirací, „osvícením shůry“.
Co pro mě znamená průvodcovství?
Příležitost:
Pobývat v prostoru zasvěceném Bohu.
Obdivovat krásu a ticho chrámu.
Poznávat architekturu a historii.
Provázet návštěvníky chrámem.
Některá setkání mě zvláště oslovila:
Už byl čas zavřít kostel, když vtom na poslední chvíli přišla dvojice. On se představil, že odtud pochází a teď žije v Čechách. Přijel se sem podívat se svou ženou. Když vstoupil do kostela, vydechl: „Tak tady jsem ještě nebyl!“ Ona na to: „Ale byl!“ On: „Aha, při křtu!“ Zasmáli jsme se. Pak mi host vyprávěl svůj životní příběh. Byl tady pokřtěný jako novorozeně. Celý život chodil kolem kostela obloukem. Ve svém dalším působišti v Čechách se díky knězi začal zajímat o víru. Zřejmě na něj zapůsobila i jeho žena, která je pravoslavná. Teď je z jejího muže zapálený konvertita, který zažil ve svém životě obrácení. Cítila jsem dojetí z toho, jak si Bůh povolává někoho i ve zralém věku. Volá si každého člověka v každé době. Někoho dříve, jiného později. Někoho „výjimečného“, druhého „obyčejného“. Záleží jen na nás, jak odpovíme.
Co pro mě ještě znamená průvodcovství?
Výzvu:
Jak překládat texty z odborného jazyka do řeči srozumitelné laikům.
Jak interpretovat dávné reálie současníkům, katolickou tradici „nevěřícím“, hledajícím.
Jak poutavě vykládat návštěvníkům a zprostředkovávat jim krásu chrámu
Přitom já sama se rovněž nechávám provázet Průvodcem – Duchem Svatým, který nás vede k Bohu Otci a jeho Synu, do společenství Nejsvětější Trojice.
Markéta Válková
Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.