Farní postní putování – pochlubte se úrodou!

Srdečně zveme všechny farníky na postní putování po kostelích, kapličkách a Božích mukách naší farnosti. Připravili jsme pro vás pracovní list, na kterém najdete na jedné straně mapku a na druhé straně seznam jednotlivých objektů. U každého objektu je uvedeno jedno zastavení křížové cesty. Na příslušném kostele, kapličce či Boží muce najdete krátký text příslušného zastavení křížové cesty. Je jen na vás, kolik těchto zastavení během postní doby stihnete navštívit a na místě se pomodlit. Mapka slouží také jako omalovánka pro děti, které si mohou navštívené kostely, kaple a Boží muka vybarvit. Pokud děti navštíví alespoň 10 míst, bude na ně na Bílou sobotu u Božího hrobu čekat malé překvapení.

Soubory ke stažení

Modlitba křížové cesty

1. zastavení – Pilátův soud Ježíš měl takovou moc, že mohl klidně zneškodnit Piláta, všechny vojáky i židovské soudce – ale on se nechal nespravedlivě odsoudit k smrti. Tolik nás měl rád. K jeho odsouzení a utrpení přispěly všechny naše viny, naše špatné jednání. Ježíš vzal všechno na sebe.
2. zastavení – Ježíš bere na ramena kříž My se často dovedeme vyhýbat všemu, co se nám zdá těžké, každé nepříjemné práci, i když často dobře víme, že uděláme něco užitečného. Ježíš nás měl tolik rád, že vzal dobrovolně na svá ramena těžký kříž.
3. zastavení – Ježíšův první pád Když někdo na ulici upadne, je nám to často k smíchu. Dokázali bychom se smát, kdyby před našima očima padl na zem pod křížem Ježíš? Ale on se nebál posměchu a ponížení, když padl na své cestě.
4. zastavení – Ježíš potkává svou Matku Často nás mrzí, když uděláme bolest nebo starost své mamince, kterou máme rádi. Ježíš měl taky rád svou maminku! A přece udělal bolest své Matce Marii, musela se dívat na to, jak její Syn jde na popravy, aby mohl místo nás trpět.
5. zastavení – Šimon pomáhá nést Ježíši kříž Kdybychom my právě teď – právě v téhle chvíli měli pomoci nést Ježíši jeho kříž – styděli bychom se za to, nebo by to byla pro nás čest? Těžko si to umíme představit! Ale dobře vidíme, jak moc nás měl Ježíš rád, když si on – Bůh – nechal pomoci. A dokonce od člověka, který mu nechtěl posloužit sám od sebe, ale kterého museli vojáci donutit. A Ježíš jeho pomoc přijal!
6. zastavení – Veronika podává Ježíši roušku Pán Ježíš nás měl tolik rád, že nám provždy nechal svou skutečnou podobu. Ne na té roušce, jak se vypráví o Veronice, ale máme přece evangelia, ze kterých můžeme jasně poznávat, jaký Ježíš byl, co nám říkal a radil, abychom mohli jednat podobně jako on.
7. zastavení – Ježíšův druhý pád Je nám to moc nepříjemné, když třeba zakopneme, upadneme. Stydíme se, když nás druzí vidí na zemi… Ale Ježíš se nestyděl ležet bezmocně pod křížem v prachu.
8. zastavení – Ježíš potkává jeruzalémské ženy Jenom pláčem, naříkáním a litováním nikdy nikomu nepomůžeme. To víme všichni z vlastní zkušenosti. Ježíš to vytkl i těm jeruzalémským ženám, se kterými se setkal na své cestě s křížem: „Neplačte nade mnou, spíše nad sebou plačte a nad svými dětmi.“ Tím připomněl i nám, že se musíme snažit doma, ve škole, v práci a vůbec všude, kde jsme, jednat tak, aby nám nemusel Ježíš nic vytýkat. Záleží mu přece na nás.
9. zastavení – Ježíšův třetí pád Neumíme si vůbec představit, jak asi trpěl Ježíš, když s korunou z trní na hlavě, s křížem na zbičovaném těle znova a znova padal na kamenité cestě k vrcholu Kalvárie, kde bylo popraviště. Ale protože nás měl rád, dokázal pokaždé vstát, aby mohl dokončit svoji oběť za nás svou smrtí na kříži.
10. zastavení – Ježíš je zbaven šatů Jak my bychom zuřili, kdyby nám někdo vzal šaty a my zůstali před spoustou lidí neoblečení! Ježíš nás měl tolik rád, že mlčky a bez odporu snesl i takové ponížení.
11. zastavení – Ježíše přibíjejí na kříž Všichni jsme už zakusili, jak to bolí, když se třeba řízneme, vrazíme si trn do ruky, šlápneme na hřebík nebo na sklo – či jinak se poraníme třeba při sportu… Ježíš si kvůli nám nechal přibít ruce i nohy na kříž.
12. zastavení – Ježíš na kříži umírá Nemáme rádi smrt – ať má jakoukoli podobu. Je nám líto, když vidíme třeba i jen ptáčka nebo jiné zvířátko mrtvé. Nemůžeme pochopit, jak moc nás má Boží Syn rád, když za nás zemřel tou nejhorší, nejbolestivější smrtí bezmocně na kříži.
13. zastavení – Ježíšovo mrtvé tělo na klíně matky Nejenom Ježíš – taky jeho maminka Maria nás má ráda. A moc nás má ráda! Kvůli nám se musela dívat i na mrtvého Syna. Ať na to nikdy nezapomeneme! A Matku Marii můžeme kdykoliv prosit o pomoc i o přímluvu. Má nás všechny moc ráda! Jsme přece bratři a sestry jejího Syna, když máme stejného Otce!
14. zastavení – Ježíš je pohřben Kristus – skutečný Boží Syn – ležel v hrobě zdánlivě úplně přemožený, poražený… Naprosto bezmocný… Tak moc nás měl rád, že dopustil, aby si jeho nepřátelé mysleli, že nad ním zvítězili. Ale když vstal Kristus z mrtvých, ukázal všem, že je opravdu pánem nad životem a smrtí.
15. zastavení – Prázdný hrob. Ježíš vstal z mrtvých.