„Nebojuj s tmou, rozsviť světlo!

K zamyšlení

„Pozdraveno budiž světlo.
Světlo ve tmě svítí, tma jej nepohltí.
To světlo osvěcuje každého člověka.
Pozdraveno budiž světlo…“

Bible často hovoří o světlu a tmě. Pokud chceme charakterizovat esenci světla,
musíme nutně k jeho zdroji – k Bohu. Jako křesťané věříme, že Bůh stvořil vše
svým slovem z ničeho (ex-nihilo). Cokoliv, co existuje, existuje v závislosti na
Bohu. A proto, tak jako potřebujeme slunce, abychom mohli vidět okolní svět,
potřebujeme Boha, abychom jej dovedli definovat. O světle v Bibli nalezneme
mnoho, ale nejzajímavější verš je pravděpodobně v první Janově epištole:
„A toto je zvěst, kterou jsme od něho slyšeli a vám ji zvěstujeme: Bůh je světlo a
není v něm žádná tma.“ (1 Janův 1:5).
I když si to neradi připouštíme, vnější podmínky na nás mají poměrně velký
vliv. Například světlo a tma. Samozřejmě počítáme s tím, že se střídá den a noc,
noc využíváme k odpočinku a aktivnější jsme většinou ve dne. Není to úplně
limitující a jde to i jinak, ale každý, kdo řídí auto, ví, o kolik je náročnější jet
delší dobu potmě. Podobně to je se spoustou dalších činností.
Se zkracujícími se podzimními dny si to můžeme uvědomit ještě výrazněji.
A když se k tomu přidá zatažená obloha a sluníčko několik dní nevidíme,
je mnohem těžší udržet si dobrou náladu a projasněný pohled na svůj život a na
to, co se děje. Není tedy náhoda, že tmu a světlo používáme i v přeneseném
slova smyslu. I bible si vypůjčuje tuto symboliku a temnotou nazývá vše, co nás
nějak ohrožuje, svírá, deprimuje apod. Temnotou lze tedy označit zlo, jemuž
čelíme, které nás trápí, i kterého jsme se dopustili, vše, co nám nahání strach,
z čeho máme úzkost, co nám bere radost a naději. Bůh je světlo: Buďme proto
světlem, křesťané!
Kam vneseme či pustíme světlo, zmizí tma. V bibli to dostává konkrétní podobu
v osobě Ježíše Krista. Janovo evangelium o něm od prvních stránek mluví jako o
světle k osvícení každého člověka, o světle, které svítí ve tmě a tma ho nemůže
pohltit (srovnej Jan 1, 4 – 9). Ať už prožíváme cokoliv temného, můžeme do
toho zvát Ježíše, milovaného Božího Syna. On vstoupil do našich temnot, nad
vším temným zvítězil a může být světlem i pro nás. S toho vyplývá i výzva pro
nás, abychom nebojovali s tmou, ale všude, kde můžeme, zapalovali světlo.
Adventní a vánoční čas je krásnou příležitostí k tomu, abychom kolem sebe šířili
radost a naději. Rozdávejme světlo a buďme i malým paprskem světla pro
druhé. Ať zvítězí světlo!

Všem přeje o. Jozef Gruba, SAC