Letos se křesťané nemohou sejít, aby slavili nejdůležitější slavnost a tajemství liturgického roku. Přesto se každá rodina může v modlitbě spojit s celou církví. Nabízíme tedy návrh domácího slavení Velikonočního tridua. Jednotlivé části modlitby nejsou nic jiného, než slova Písma, modlitby a gesta, která prožíváme během liturgie. Texty jsou doplněny také o modlitby před jídlem a požehnání velikonočních pokrmů o Neděli Zmrtvýchvstání Páně.
Den Páně
User login
Hledat
Když byl Ježíš vzat do nebe, apoštolové se vrátili do Jeruzaléma a jednomyslně setrvávali v modlitbách. (Srov. Sk 1,12-14)
Jaký byl Ježíšův poslední pokyn učedníkům? „Čekejte na Ducha svatého“. Možná to nebylo pro každého jednoduché. Někteří by třeba hned nejraději něco aktivně podnikali, vyrazili mezi lidi a probírali s druhými události předešlých dní. Měli ale „jen čekat“ (viz Lk 24,49). Učedníci se tedy sešli a společně se začali modlit.
I my, abychom mohli nést dobré a trvalé ovoce, potřebujeme ze všeho nejvíc Ducha Božího. Možná se nám nechce poslechnout a čekat, až Bůh něco v našem životě změní, čekat na druhé, a chceme vyrazit a konat konečně už sami. Je ale pokušením myslet si, že je třeba začít hned, stihnout toho co nejvíc, co nejdřív a dokonale. Bůh nám předem posílá Ducha, Přítele, Rádce, Toho, kdo pomáhá. Doslova mluví o tom, že nás chce do Ducha svatého ponořit. Ne, aby po nás pak stekl jako voda, ale aby nás prostoupil a proměnil. (Takový je pravý smysl křtu Duchem svatým.)
I dnes tedy můžeme znovu zaslechnout Boží zaslíbení: Očekávejte Ducha! On přijde.
A chce ho darovat každému. Možná se cítíme daleko od Boha, že jsme od něho cokoli očekávat přestali. Není ale potřeba být napřed dokonalým křesťanem, mít na kontě spoustu úspěchů, perfektní manželství, rodinu a děti, plno přátel a skvěle naplánovanou budoucnost. Otec dá svého Ducha těm, kdo ho prosí. (Viz Lk 11,13.) Neodmítne nikoho.
Jediná jeho podmínka je Ducha očekávat…
Bůh ví, jak je pro nás čekání důležité. Postoj očekávání v důvěrné modlitbě otevírá naše srdce Duchu svatému. Při něm si lépe uvědomíme, že nejsme ti hlavní, na kterých všechno stojí. Vzdáváme se postupně přesvědčení, že my víme nejlíp, jak by věci měly být. Vzdáváme se postupně mnohdy nezdravé jistoty, že víme, co je třeba udělat a co je naproti tomu holý nesmysl. Učíme se osvobozovat od starostí, jak věci budou. Protože „Jemu na nás záleží“ (srv. 1Pt 5,7).
Ježíš nám posílá Ducha Přítele, jehož blízkost může měnit náš život. On svou láskou oživuje ztvrdlá srdce a otevírá oči pro velké Boží divy. Naplňuje radostí a pokojem. Snímá z nás únavu a dává odvahu svědčit o pravdě a lásce.
Duchu svatý, přijď,
obnovuj v nás život, když se cítíme vyhořelí, prázdní a zranění,
připomínej nám znovu, jak moc Ti na každém z nás záleží,
pomáhej nám milovat a být tu pro ty, ke kterým nás denně posíláš.
Naplň nás svou silou pro úkoly, které jsou před námi,
abychom mohli být pro naše okolí světlem a solí...
Tuto službu poskytuje www.vira.cz.
