V eucharistické oběti je ještě jedna symbolika. V současném stavu lidstva, to je ve stavu po hříchu, vstupuje člověk do věčnosti smrtí a pak vzkříšením. I tento zřetel je přítomen v symbolice eucharistie. Zříkáme se chleba, kterým se živíme, a nabízíme ho Bohu na oltáři. V nejstarších rituálech se předpokládalo, že božstva jí pokrmy, jež se jim nabízejí. Připomíná to starozákonní vyprávění z knihy proroka Daniela, kdy kněží boha Béla klamali svého krále, když mu tvrdili, že Bél je živý bůh, který jimi obětované jídlo vždy přes noc sní a vypije. (Dan 14,1).
