Pomni, abys den sváteční světil

Richard Rohr na čtvrtou neděle v mezidobí

Ve třetím přikázání vidíme to nejzákladnější chápání vztahu mezi Bohem a lidstvem. Židé říkali, že sedmého dne, o sabatu, budou odpočívat. Všechno se zastaví. „Toto je den, který učinil Hospodin. Jásejme a radujme se z něho,“ zpívá žalmista.

Pán říká: „Musím tento lid naučit, že jsem jeho silou, že jsem ten, kdo ho miluje, že jsem jeho životem. A tak jen jeden den v týdnu, sedmý podle vašeho času, přestaňte se vytahovat, přestaňte se honit za úspěchem, přestaňte lapat po nějakých cílech. Přestaňte s plněním úkolů. Nechte mě konat dílo spásy, lásky, osvobození.“

V tom byl význam sobotního odpočinku: čekat na Pána, odpočívat v Pánu. A aby Pánu umožnili osvědčit se, rozhodli se, že každý sedmý rok nechají pole neosetá.

Zjišťujeme, že tím, kdo miluje, nejsme my. Kdosi miluje skrze nás.

The Great Themes of Scripture