Druhé pokušení Krista (spravedlnost)

Richard Rohr na pátek dvacátého týdne v mezidobí

Druhé pokušení Ježíšovo: Satan ho vyvádí na vrcholek chrámu, symbolizujícího náboženský svět, a říká mu, aby hrál s Bohem hru na spravedlnost. „Vrhni se dolů, on tě chytne“ (Mt 4,6). To je jedinkrát, kdy Satan cituje Písmo. Druhé pokušení vyjadřuje potřebu být spravedlivý a považovat sebe sama za spaseného, nadřazeného, za morální vrchol spočívající na Bohu a náboženství a citující nosné citáty z Písma pro svůj vlastní cíl.

Více zla přišlo na svět skrze „spravedlivé“ ignoranty než skrze ty, kteří hřešili úmyslně: jsou přesvědčeni, že mají celou pravdu a že si Boha spoutali do své denominace, do svých dogmat a svých správných odpovědí (jsem pokřtěný, udělal jsem osobní rozhodnutí pro Ježíše, chodím do kostela).

Není špatné být „spravedlivý“, být „správný“. Když už jednou něco funguje dobře, je to jistě pěkné. Duchovním problémem je ale potřeba být správný. Jsme povoláni k tomu, abychom konali pravdu a důsledky nechali plavat. Člověk se má přestat ptát na otázky duchovního úspěchu, v nichž se skrývá egocentrismus bohatého mladíka, který se ptá: „Co musím dělat, abych si zachoval život věčný?“ (Mk 10,17) Ježíš mu odmítá odpovědět, protože je to špatná otázka. Je to opět ten „ďábel“ citující Písmo, který ve skutečnosti nechce odpověď, jen přitakání.

Jak to ráda říkává Matka Tereza: „Nebyli jsme stvořeni, abychom byli úspěšní (dokonce ani duchovně úspěšní!), ale abychom byli poslušní.“ Pravá poslušnost Bohu nám vždy umožní, abychom viděli a cítili správně. Víra je nebezpečný podnik!

Preparing for Christmas With Richard Rohr