Hranice liberalismu

Richard Rohr na pondělí před Popeleční středou

Dosáhli jsme hranic liberalismu. Liberalismus je v zásadě filosofie, která hlásá práva, svobody, růst a rozvoj jednotlivce. Má práva, mou kariéru, mou celistvost, mé volby. Druhý vatikánský koncil skutečně potvrdil program, který chrání osobu, růst a svobodu pro každého křesťana. A měli jsme podle toho žít pětadvacet let. Okusili jsme plody toho – Bohu díky – a nechci se k ničemu z toho vracet. Dosáhli jsme ale hranic liberalismu. Nakonec dospíváme k tomu, že vše, co máme, jsou individua hledající svůj vlastní růst, své vlastní štěstí, svůj vlastní rozvoj. Většina kultur od počátku časů by takový světový názor nesdílela.

Existuje málo možností pro společné dobro, pro otevírání se tomu, co je dobré pro celou farnost, celou diecézi a všechny lidi. Společné dobro je to, co je dobré pro svět, nikoli jen co je dobré pro Ameriku nebo pro křesťanství. Člověk se až diví, jak náš lid zapomněl takto myslet. Kdysi to bylo centrálním bodem katolického názoru a morálky.

Z Letting Go: A Spirituality of Subtraction