Teď je čas milosrdenství

Duše, které šíří úctu k mému milosrdenství, ochraňuji po celý život jako něžná matka své nemluvně a v hodině smrti nebudu jejich soudcem, ale milosrdným Spasitelem.  Dn 1045

Ježíši, důvěřuji ti Všechno začalo v roce 1905, kdy v polské vesnici Glogowiec přišla na svět Helena, třetí dítě Marianny a Stanislava Kowalských. Od dětství milovala modlitbu, práci a úctu k bližním. Ukončila jen tři třídy základní školy, protože musela odejít do služby. Od mládí toužila stát se řeholní sestrou, jenže byla chudá, neměla věno. Ve 20 letech vstoupila do Kongregace sester Matky Božího milosrdenství ve Varšavě, kde přijala řeholní jméno Faustyna. Přebývala v mnoha domech kongregace, nejdéle v Krakově, Płocku a Vilně. Pracovala zde především jako kuchařka, zahradnice nebo vrátná. Navenek nic neprozrazovalo její neobvykle bohatý mystický život. Dostala dar proroctví, četla v lidských duších, měla spojení s Pannou Marií a dušemi v očistci. Přitom svědomitě vykonávala svěřené práce, byla velmi soustředěná a zbožná a zároveň přirozená, prostá a rozvážná. Řeholní pravidla zachovávala věrně a ve vztazích k bližním se vyznačovala srdečností, jemností a velkou láskou.

Hloubku duchovního života sv. Faustyny Kowalské odkrývá Deníček, který začala psát během posledních čtyř let svého života na pokyn zpovědníka P. Sopoćka a se svolením představených. Z jejích zápisků se dozvídáme o velikosti poslání, které jí Pán Ježíš svěřil. Toto poslání spočívá v připomenutí odedávna známé ale zapomenuté pravdy víry o milosrdné Boží lásce k lidem a v předání nových způsobů úcty k Božímu milosrdenství. Sv. Faustyna stojí u počátku mocného hnutí ctitelů a apoštolů Božího milosrdenství, jež má vést k obnově náboženského života v duchu křesťanské důvěry a milosrdenství.

Její hluboký mystický život šel ruku v ruce s utrpením. Utrpení očišťuje duši, a tím ji činí schopnější k stále většímu podílu na Božím životě a k účasti na spasitelném Kristově díle. Sestra Faustyna onemocněla tuberkulózou, nemoc však přijímala klidně jako oběť za hříšníky. Dne 5. října 1938 odevzdala svou duši do rukou nebeského Otce plná důvěry v jeho bezedné milosrdenství. Byla blahořečena 18. dubna 1993 a svatořečena 30. dubna 2000.

Ježíši, důvěřuji ti

sv. Faustyna KowalskaO svatořečení sestry Kowalské a šíření úcty k Božímu milosrdenství se zasloužil právě Jan Pavel II. Už během 2. světové války na cestě do práce navštěvoval Karol Wojtyła klášter sester Božího milosrdenství v Krakově-Lagiewnikách, kde Faustyna žila a krátce před válkou zemřela. Potom tam také putoval jako kněz a biskup krakovský.

7. června 1997 přijel do Lagiewnik už jako papež, aby odevzdal u hrobu sestry Faustyny Božímu milosrdenství celé lidstvo, církev a sám sebe. Tam nám připomněl, že potřebujeme laskavého Boha, který vyzývá: "Neboj se, jsem vždycky s tebou!" A jestliže odpovíme "Ježíši, důvěřuji ti", najdeme pokoj a útěchu. Tehdy papež také řekl: "Děkuji Boží prozřetelnosti, že mi dovolila splnit poselství Pána Ježíše a zavést svátek Božího milosrdenství."

V roce 2002 Jan Pavel II. navštívil Lagiewniky podruhé, aby konsekroval novou baziliku Božího milosrdenství. Připomněl nám, že pro člověka neexistuje jiná naděje než Boží milosrdenství. Každý potřebuje věřit, že je pro něj naděje a odpuštění, že může vždy začít znovu.

Mé milosrdenství je tak veliké, že jím nepronikne žádný rozum, ani lidský, ani andělský, za celou věčnost. Vše, co existuje, má svůj původ v nitru mého milosrdenství. Každá duše, jež má ke mně vztah, bude po celou věčnost rozjímat o mé lásce a mém mi­losrdenství.