Dopis sv. Augustina

Drahý příteli,

možná jsi četl někdy můj životopis. Je možné, že se ne všechno přihodilo tak, jak je tam napsáno, historie často fakta zkreslí, udělá hrdiny z běžných lidí. A my jsme byli úplně normální lidé, snad jen jsme žili trošku dřív než Ty. Jiný byl způsob myšlení i zvyky. Ale srdce člověka se od těch dob nezměnilo.

Když jsem byl mladý, nebyl jsem ani lepší ani horší než ostatní. Možná, že jsem byl neklidnější. Už ve škole pro mne nebylo snadné se přizpůsobit. Vždy jsem chtěl vědět, co se za čím skrývá a jaký to má význam. Třicet let jsem přemýšlel, pozoroval, porovnával, vnímal… V té době jsem toužil po postavení, úspěchu, po zajištěné budoucnosti, po lásce všech… Se srdcem na dlani jsem žádal každý den víc a víc: více štěstí, více potěšení, více pravdy, víc… Nepřipomíná Ti to něco?

Pak přišla doba, kdy mě svět přesvědčoval: „Už nebude ničeho víc. A chceš-li být dospělý, zvykni si být spokojený s tím co je.“ Většina dospělých lidí kolem mne se dokázala spokojit. Ale já jsem to cítil jinak. Žádal jsem víc. A uprostřed té krize, když jsem nevěděl, jak dál, jsem si jednou provždy uvědomil, že moje srdce bylo stvořeno přijímat Lásku, že moje srdce miluje a bude neklidné, dokud v Lásce nespočine.

Moje žena, můj syn, mé knihy a mí přátelé… byli tam a já jsem je hluboce miloval, ale bez Boha bylo všechno neúplné. Teprve s Bohem jsem všechno naplno vnímal: život, smrt, lásku, přátelství a pravdu, odpuštění, čest, chudobu….

To je moje zkušenost. Nenutím Ti ji, pokud jsi jiný, než jsem byl já. Možná patříš k těm, kteří v životě nežádají více  - jenže… nezuří-li uvnitř Tebe válka, není-li v Tvém srdci oheň, neznamená to tedy, že jsi už uzavřel potupný mír?

Ale možná Ti moje zkušenost připadá známá, možná také chodíš z místa na místo a hledáš. Možná i Ty jsi dnes plný lásky a zítra zcela prázdný… Tobě píši tento dopis, abych Tě podpořil ve tvém neklidu, abys i Ty dále hledal. A pokud nenajdeš Boha, nezoufej – On sám najde toho, kdo hledá.

Augustin s neklidným srdcem

Tags: