Srdce Ježíšovo, kopím probodené…

Ó, Krvi a Vodo, která jsi vytryskla z Nejsvětějšího Srdce Ježíšova jako zdroj milosrdenství pro nás, důvěřuji ti.

Denně je možné slyšet tato slova při modlitbě Korunky k Božímu milosrdenství v našem kostele. Co to v tu chvíli vlastně říkáme? – „Věříme v uzdravující a očišťující moc pramene Vody a Krve. Věříme v obrovskou moc svátosti křtu a eucharistie. Věříme ale také, že moc Vody a Krve je spojena s křížem.“

Jako první ta slova důvěry nepochybně pronesl ten, kdo na Gogotě sám kopím zasáhl samotného Boha v samo jeho Srdce! Voják, pohan a cizinec, kterému stačily události, jichž byl svědkem, aby otevřel své srdce a přijal Ježíše Krista jako svého Krále a Pána. Longinus Gaius Cassius, jak zní jeho celé jméno, velel oné jednotce, která uzavřela před Ukřižováním prostor na Golgotě. On sám ve chvíli, kdy se opona jeruzalémského chrámu roztrhla vpůli, kdy potemnělo slunce, kdy se zatřásla země a z hrobů začali vycházet mrtví, pronesl slova: „Skutečně to byl Syn Boží“ (Mt 27, 54).

Podle legendy trpěl Longin šedým zákalem a v tom zázračném proudu vykupitelské Spasitelovy krve byl jeho zakalený zrak okamžitě zcela uzdraven.

Jako mnozí z jeho přítomných spolubojovníků na Gogotě se Longin stává putujícím zvěstovatelem evangelia po celém tehdy známém římském světě, zvláště pak v oblasti kappadocké. Tradice vypráví, že se vzdal své vojenské kariéry a se dvěma druhy, kteří byli též  svědci Ukřižování, odešel do své rodné Kappadocie a hlásal co viděl a poznal.

Když se pak pronásledování křesťanů rozšířilo až do oblasti, v níž působil, neuprchl, ba ani se neskrýval. Odvážně vyznal svou víru v Ježíše Krista a spolu s oběma druhy přijal mučednický křest krví, když je vojáci setli.

Tags: