Jaké slovo naděje může církev světu nabídnout? Svět je našimi idejemi a teologiemi unaven. Je unaven našimi línými bohoslužbami. Už nebude věřit ideám, ale uvěří lásce. Uvěří životu, který je dáván i přijímán.
Bojíme se sáhnout si na Tělo Boha, dokonce i dotknout se těla jeden druhého a pochopit, k čemu nás Bůh volá. Apoštol Tomáš symbolizuje naše pokušení „hlavové“ (racionální) víry, a tak jej Ježíš vybízí, aby se dotkl jeho ran (viz J 20,27).
Richard Rohr na čtvrtek třicátého druhého týdne v mezidobí
Obraz katolicismu je obrazem rodiny. Církev je řízena papežem, Svatým otcem. Své kněze nazýváme otci. Naše řeholní komunity mají matky představené; řeholníci a řeholnice se nazývají bratři a sestry. Neustále nahlížíme církev jako nějaký druh rodiny. I proto byl střet se schizmatem a posléze s reformací v takovém rozporu s duchem církve. Rozlomení jednoty se Svatým otcem i ta další rozštěpení byla v křesťanstvu jednoduše pro katolickou mysl nepředstavitelná. Velkým katolickým principem je jednota.
Už se nějakou dobu známe - z pěších poutí, z exercicií, z farnosti...
Zveme Vás do rodiny! Jedná se o spolutvoření Unie katolického apoštolátu.
Zveme na první setkání, během kterého bychom především řekli, co je to Unie katolického apoštolátu a jaká by byla vstupní formace. Také chceme říct, co to obnáší k ní patřit: tedy co chceme sobě navzájem v Unii nabídnout. Schválně nepoužívám slov "my" a "vy", neboť se jedná o jednu rodinu, kterou mnohdy už tvoříme skrze vztahy, které mezi námi jsou.
Zveme na první setkání, během kterého bychom především řekli, co je to Unie katolického apoštolátu a jaká by byla vstupní formace. Také chceme říct, co to obnáší k ní patřit: tedy co chceme sobě navzájem v Unii nabídnout. Schválně nepoužívám slov "my" a "vy", neboť se jedná o jednu rodinu, kterou mnohdy už tvoříme skrze vztahy, které mezi námi jsou. 
