články

Richard Rohr na pondělí před Popeleční středou

Dosáhli jsme hranic liberalismu. Liberalismus je v zásadě filosofie, která hlásá práva, svobody, růst a rozvoj jednotlivce. Má práva, mou kariéru, mou celistvost, mé volby. Druhý vatikánský koncil skutečně potvrdil program, který chrání osobu, růst a svobodu pro každého křesťana. A měli jsme podle toho žít pětadvacet let. Okusili jsme plody toho – Bohu díky – a nechci se k ničemu z toho vracet. Dosáhli jsme ale hranic liberalismu. Nakonec dospíváme k tomu, že vše, co máme, jsou individua hledající svůj vlastní růst, své vlastní štěstí, svůj vlastní rozvoj. Většina kultur od počátku časů by takový světový názor nesdílela.

Sv. Vincenci Pallotti, ze svého nebeského příbytku plného slávy, shlédni na nás.

Hledíme na tebe, neúnavného apoštola, a děkujeme Nejsvětější Trojici za to, že si tě vyvolila.

Neochvějně důvěřujme tvé starostlivosti a prosíme, abys žehnal tvé Dílo a naplň svým duchem všechny věřící, zvláště ty, kteří přijali apoštolskou práci.

Richard Rohr na Třicátá třetí neděle v mezidobí

Jaké slovo naděje může církev světu nabídnout? Svět je našimi idejemi a teologiemi unaven. Je unaven našimi línými bohoslužbami. Už nebude věřit ideám, ale uvěří lásce. Uvěří životu, který je dáván i přijímán.

Bojíme se sáhnout si na Tělo Boha, dokonce i dotknout se těla jeden druhého a pochopit, k čemu nás Bůh volá. Apoštol Tomáš symbolizuje naše pokušení „hlavové“ (racionální) víry, a tak jej Ježíš vybízí, aby se dotkl jeho ran (viz J 20,27).