Richard Rohr

Richard Rohr: Gratulace ke Dni otců

Když jsem vedl kněžské exercicie v Peru, vyprávěla mi jedna sestra, která pracovala v hlavní věznici v Limě, příběh, který jsem nikdy nezapomněl. Říkala, že když se blížil Svátek matek, vězni se vytrvale dožadovali pohlednic s přáním. A tak jim nosila jednu pohlednici za druhou, aby mohli napsat svým matkám. Když se přiblížil Den otců, rozhodla se, že se na to připraví lépe. Přinesla si celou krabici pohlednic ke Dni otců, aby je mohla rozdávat, kdykoli si vězni řeknou. A dodnes prý ta krabice leží v její kanceláři: ani jeden z mužů si o pohlednici neřekl.

Richard Rohr: Církev v Americe

Osobitým darem katolické církve v Americe je, že poctivě hledá autentickou duchovní autoritu. U národa, který chce sám sebe považovat za svobodomyslný, sebeurčovaný a vysoce demokraticky smýšlející, se to může zdát dosti zvláštní. A přece právě toto je pravděpodobně ten pravý důvod, proč tak zoufale hledáme. Sám náš individualismus dal vyvstat hluboké potřebě důvěřovat jinému. Naše egocentrické životní styly nás ženou zpět do centra, které ve sku­tečnosti je Centrem. Naše svoboda od králů, papežů a diktátorů nás uvolňuje pro touhu po důstojném Pan-ství.

Radikální výzva

Richard Rohr na sobotu po první neděli postní

Musíme být jaksi církví rostoucí v odporu. Víra a odpor se musí znovu propojit v našich srdcích i našich korporativních rozhodováních. Jinak budeme smýkáni krátkodobou módou a kulturními trendy. Musím připustit, že mám vážné pochybnosti, zda velká pluralistická církev, církev s imperiální minulostí římské katolické církve, může být snadno znamením odporu.

Milost

Richard Rohr na první neděle postní - Milost

Boží láska je naprostá, bezpodmínečná, absolutní a je navždycky. Stav milosti – totiž Boží přístup k nám – je věčný. Jen my jsme ti, kteří se mění.

Hranice liberalismu

Richard Rohr na pondělí před Popeleční středou

Dosáhli jsme hranic liberalismu. Liberalismus je v zásadě filosofie, která hlásá práva, svobody, růst a rozvoj jednotlivce. Má práva, mou kariéru, mou celistvost, mé volby. Druhý vatikánský koncil skutečně potvrdil program, který chrání osobu, růst a svobodu pro každého křesťana. A měli jsme podle toho žít pětadvacet let. Okusili jsme plody toho – Bohu díky – a nechci se k ničemu z toho vracet. Dosáhli jsme ale hranic liberalismu. Nakonec dospíváme k tomu, že vše, co máme, jsou individua hledající svůj vlastní růst, své vlastní štěstí, svůj vlastní rozvoj. Většina kultur od počátku časů by takový světový názor nesdílela.

Negativní energie

Richard Rohr na čtvrtek třetího týdne v mezidobí

V disfunkčních rodinách existuje jakási tendence ke klamu. Je tam cosi jako nekončící krizová orientace poznamenaná úzkostí. Občas jsem to vídal na sobě. Někdy nenacházím motivaci, dokud tu není něco, z čeho bych měl úzkost. Zdá se, že mnozí z nás nebyli vedeni ani povzbuzováni k tomu, aby si z věcí vybírali pozitivní stimuly, a tak ani nevíme jak na to.

Autorita Matky Terezy

Richard Rohr na čtvrtek třicátého týdne v mezidobí

Ježíš je zavolal k sobě a řekl jim: „Víte, že ti, kdo platí u národů za první, nad nimi panují, a kdo jsou u nich velcí, utlačují je. Ne tak bude mezi vámi; ale kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem; a kdo chce být mezi vámi první, buď otrokem všech. Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.“ (Mk 10,42–45)

Třetí pokušení Kristovo (ovládání)

Richard Rohr na sobotu dvacátého týdne v mezidobí

Po potřebě být úspěšným a smýšlet o sobě dobře přichází třetí lidská závislost – potřeba ovládat, mít moc. Proto říká ďábel Ježíšovi, aby se sklonil před systémem tohoto světa. „Toto všechno ti dám“ (Mt 4,9). Jen si to kup. Uvěř v to. Před malými královstvími tohoto světa, před korporacemi a národními státy, bezpečnostními systémy, idoly militarismu se Ježíš odmítá sklonit. Cenou za tuto lásku k moci je padnout Satanovi k nohám a klanět se mu (Mt 4,9). Je to velice tvrdý rozsudek vynesený nad „všemi královstvími světa“. Ve všech těchto systémech nutně dominuje vlastní zájem.

Druhé pokušení Krista (spravedlnost)

Richard Rohr na pátek dvacátého týdne v mezidobí

Druhé pokušení Ježíšovo: Satan ho vyvádí na vrcholek chrámu, symbolizujícího náboženský svět, a říká mu, aby hrál s Bohem hru na spravedlnost. „Vrhni se dolů, on tě chytne“ (Mt 4,6). To je jedinkrát, kdy Satan cituje Písmo. Druhé pokušení vyjadřuje potřebu být spravedlivý a považovat sebe sama za spaseného, nadřazeného, za morální vrchol spočívající na Bohu a náboženství a citující nosné citáty z Písma pro svůj vlastní cíl.

První pokušení Jezíšovo (úspěch)

Richard Rohr na čtvrtek dvacátého týdne v mezidobí

Věřím, že všichni rádoby služebníci církve musí čelit třem stejným pokušením jako Ježíš, dříve než mohou začít sloužit. Prvním Kristovým pokušením je proměnit kameny v chléb (viz Mt 4,3), potřeba být efektivní, úspěšný, důležitý, uskutečnit něco. Něco jsi dokázal a lidi řeknou: „No tedy, to se ti povedlo. Tos udělal dobře!“ Když davy aplaudují, je těžké věřit, že to nebyla dobrá věc a pravděpodobně i Boží vůle.

Pages

Subscribe to Richard Rohr