Kaple a kostely

Filiální kostel sv. Jiří byl zřízen v roce 1794 jako kostel farní na místě dřívějšího starého kostela. O podobě původního kostela se nedochovaly žádné prameny, pouze Řehoř Wolny uvádí ve své církevní topografii, že zde mezi lety 1670 až 1690 stál „starý kamenný kostel“.

Autorem projektu nového kostela byl s největší pravděpodobností Jan Sarkander Thalherr, arcibiskupský stavitel a syn Mikuláše Thalherra, který projektoval přestavbu fulneckého farního chrámu Nejsvětější Trojice. Dnešní kostel je zděnou jednolodní stavbou s mírně odsazeným presbytářem s polygonálním závěrem a hranolovou věží v ose průčelí.

Poblíž kostela, v dolním rohu hřbitova, je vzácná novogotická kaple sv. Jiří, postavená roku 1901. Zbudoval ji Georg Mořic Wolny se svou ženou Veronikou. Plnil tak slib daný Bohu po uzdravení z těžké nemoci.

Kostel stojí na vyvýšeném místě nad vesnicí, je obklopen malým hřbitovem, obehnaným ohradní zdí. Jde o jednolodní orientovanou stavbu s kněžištěm na východní straně. Původní, snad dřevěný kostel (první zmínka z roku 1293) byl v letech 1432–1438 přestavěn v pozdně gotickém slohu. Předsunutá věž měla gotickou podobu až do 60. let 16. století, kdy byla renesančně upravena. Loď nese znaky raně barokní architektury, původní sanktusník byl přestavěn na novogotický. Na dnešní stavbě je na první pohled patrno spolupůsobení několika slohů, od gotiky až po historismus 19. století. Novodobé zásahy téměř nenarušily podobu kostela, proto má stavba vysokou umělecko-historickou hodnotou.

Farní kostel Nejsvětější Trojice byl vybudován mezi lety 1750 – 1760 na místě gotického kostela sv. Filipa a Jakuba při řeholním domě augustiniánů – kanovníků. Je architektonickou dominantou města a řadí se k nejvýznamnějším barokním stavbám severovýchodní Moravy. Jeho stavitelem a předpokládaným autorem projektu byl stavitel Mikuláš Thalherr. Kostel je neorientovaný, jednolodní, je umístěn na protáhlé rampě nad náměstím, s kterým je spojen unikátním barokním schodištěm. Na západní straně kostel přiléhá ke gotickému ambitu (dnes budova fary), na východní straně je přistavěna oválná kaple sv. Josefa.

Kaple zasvěcená sv. Janu Nepomuckému byla postavena v roce 1853 a vysvěcena v roce 1856 na místě dřevěného kostela, který shořel při velkém požáru v roce 1851. V roce 2018 prošla kaple rekonstrukcí a byla slavnostně otevřena.

Jednolodní kostel sv. Kateřiny nese výrazné prvky venkovského pozdního baroka. Má pravoúhle uzavřené presbyterium a věž završenou cibulovou bání a lucernou v ose průčelí. Vybudován byl v roce 1780. V letech 1997–1998 v kostele probíhaly opravy, neboť byl poškozen povodněmi.

Kostel sv. Josefa v areálu bývalého kapucínského kláštera je významnou kulturní dominantou Fulneku. Jeho stavba na návrší za Husím potokem začala v roce 1674, dokončena byla v roce 1683.

Raně barokní centrála z roku 1632 stojí ve Fulneku na návrší za Husím potokem, v blízkosti kostela sv. Josefa. Z náměstí k ní vede nadchod nad hlavní silnicí. V současnosti slouží kaple jako kulturní stánek města, konají se zde výstavy.

Podélný jednolodní orientovaný gotický kostel s pravoúhlým závěrem presbyteria (kněžiště) a s hranolovou věží představenou v ose západního průčelí. Původní kostel je poprvé písemně zmiňován v roce 1293, jádro stavby pochází tedy z konce 13. století. Barokní kostel byl přestavěn kolem r. 1680. Nese dodnes stopy postupné přestavby. Má některé gotické prvky a pravoúhlý presbytář s klenbou charakterizující konec 14. století. Nad vchodem do kostela je umístěn rodový erb pánů z Vrbna. V kostele se dochovala gotická kamenná křtitelnice ze 13. století.

Kostel dal postavit probošt fulneckého augustiniánského kláštera Ignat Jan Gebel v letech 1693 až 1702. Původně raně barokní kostel byl v roce 1786 klasicistně přestavěn Václavem Thalherrem. Stavba je jednolodní s předsunutou hranolovou věží. Věž kryje nízká oplechovaná jehlancová stříška. Ve věži se nachází velký, 224 kg vážící zvon z roku 1843. Na něm je odlita postava sv. Barbory a sv. Jana Křtitele.

Kaple stojí na kraji lesa Nadějova, mezi obcemi Vrchy a Lukavec a je zasvěcena Panně Marii Loretánské. Kapli provází několik pověstí, které si můžete na místě přečíst. Místní říkají, že tzv. „Čertova kaple“ se „čertovsky“ hledá. Není ji snadné nalézt především v období, kdy se vše zelená a stezka je tak ukryta pod keři a korunami stromů. Zaparkovat se dá v blízkosti kaple sv. Trojice a odtud se vydat pěšky podél Nadějovského potoka. Asi po 3 km je nutné ze stezky odbočit doleva do kopce, kde je pramen vody a kaple. V zimě tato trasa láká běžkaře, protože ve stínu se dlouho drží pevný sníh.

Kaple stojí nedaleko Hájkovského mlýna při silnici z Fulneku do Lukavce, byla vystavěna roku 1705. Postavil ji pan Weber. Její svátek připadá na 31. května. Kaple je kulturní památkou. U kaple se dá zaparkovat, ale hezkou procházkou se k ní dostanete i z Děrného po polní cestě a po nové lávce přes potok Gručovka, z Fulneku pak po staré lukavecké cestě či z Lukavce po hlavní cestě na Fulnek.

Kaple sv. Anny byla postavena po třicetileté válce (17. století). Říká se, že když na Lukavec táhli Švédi, padla taková mlha, že se do Lukavce nedostali. Jako poděkování byla postavena tato kaple. V roce 2010 byla opravena.

Kaple stojí mezi vesnicemi Děrné a Bravinné (Novými Dvory). První zmínka pochází z roku 1746 a váže se k ní pověst. Sv. Notburga Ebenská je patronkou sedláků, služek, konce polních prací. Její svátek připadá na 14. září. Od roku 2004 je kaple zapsána jako kulturní památka ČR. Narazíte na ni asi po 500 m cesty pěšky z Děrného směrem na Bravinné (Nové Dvory).

Kaple stojí na jižním okraji obce Děrné, je zasvěcena Panně Marii Bolestné. Nechal ji postavit sedlák Ferdinand Bergold na svém pozemku v roce 1864 jako poděkování za vyslyšení jeho prosby. Pokud nejste místní, nejlépe je zaparkovat už u místního obchodu a vydat se pěšky cestou z kopce a asi po 500 m zahnout doprava. Kaple je dobře schovaná, ale nabízí krásný výhled na Fulnek.

Kaple stojí na Jelením vrchu a je zasvěcena ke cti Blahoslavené Panny Marie. Přesné datum jejího vzniku není dochováno, ale podle tradice byla vystavěna v průběhu či po skončení třicetileté války. Na kapli stojí nápis: „Ježíši, Marie, Josefe, stůjte při nás v hodině smrti.“ Od roku 2004 je schválenou kulturní památkou. Dostanete se k ní procházkou od fulneckého hřbitova, kde se dá zaparkovat. Narazíte na ni asi po 700 m, když se vydáte do kopce po polní cestě nalevo od hřbitova.

Podle záznamů v německé školní kronice z roku 1917 stávala kdysi na návrší při vjezdu do Jílovce dřevěná kaple. Byla však vyloupena a zpustošena. Zničen byl i zvon, jehož zbytky byly po letech nalezeny ve studni jednoho statku. Dnešní kaple, stojící na malé návsi, pochází z roku 1837 a byla zasvěcená sv. Matouši a sv. Floriánu. Vysvěcena a předána obci byla o rok později, roku 1838.